Češi obecně dřevostavbám, určeným k trvalému bydlení v našich klimatických podmínkách, dlouho nedůvěřovali. Jedni se báli jejich krátké životnosti, druzí náchylnosti dřevěných staveb k požárům, jiní se obávali, že jim dům sežerou červotoči, nebo že podlehne dřevomorce, a ti další, že dřevěný dům nemá dobré termo – izolační vlastnosti. Pojďme se nyní podívat, jak je to ve skutečnosti.
Dřevo se jako stavební materiál používá od nepaměti. Sotva člověk vylezl z jeskyně a putoval krajinou za lepší obživou, začal si stavět dřevěná obydlí – například v nížinných oblastech, kde byla úrodná půda, nebyl ke stavbě ani jiný materiál k dispozici. Kombinovali dřevo (kmeny i větve) s hliněnou mazanicí a panečku, jak jim v tom bylo dobře.
V 90. letech dvacátého století a na přelomu 21. století byl v Čechách zájem o dřevěné stavby, určené pro trvalé bydlení, skoro mizivý. Vždyť vzpomeňme, jak dlouho se v české kotlině dřevo používalo pouze na drobné stavby a na chaty – tedy na výstavbu rekreační. Statistické údaje hovoří takto:
- 1999 – tvořily dřevostavby pouhé 1,12 % z celkové bytové výstavby
- 2014 – už to bylo 9,48 %
- 2016 – dokonce 14,37 %
Zvýšený zájem obyvatel o dřevostavbu má hned několik důvodů – lidé chtějí bydlet ve svém vlastním domku, a to levně a hlavně hned. Začali se o dřevo jako o obnovitelnou surovinu více zajímat, a čím více se o tomto stavebním materiálu dověděli, pochopili jeho vlastnosti, systém výstavby a bydlení v dřevostavbách celkově, přestali dřevěné domy zavrhovat a naopak – jak je výše vidět – zájem o ně stále stoupá. Velkou měrou k celkové informovanosti přispělo rozšíření internetu.
Jedním z argumentů, proč ze dřeva trvalá obydlí nestavět, bylo to, že si vytěžíme lesy, což bude mít celkově devastující dopad na naši krajinu. Že bychom si opravdu tímto způsobem lesy zničili? Kdepak, chce to jen s touto surovinou dobře hospodařit, což znamená racionální těžbu a průběžné obnovování lesů. Pojďme nyní zkusit trošku počítat: moderní dřevěné stavby a konstrukce poslouží svému účelu až 150 let; těžba dřeva je vhodná přibližně po 70 letech, a to tedy znamená, že než jeden dům, který je určen pro několik generací, doslouží, tak za tuto dobu vyroste dřevo na dva nové domy. Z dostupných zdrojů se dozvídáme, že v současnosti jsou přírůstky dřeva v našich lesích asi o čtvrtinu vyšší, než plánovaná těžba. Takže používání dřeva na bytovou výstavbu rozhodně nijak nepoškozuje životní prostředí. Sem tam se ale objeví někdo, kdo vytěží téměř celý les, dřevo prodá do zahraničí a s výsadbou nových lesních školek se neobtěžuje. Tady pak vzniká nenahraditelná ztráta! Doma vytěžené dřevo, by mělo být určeno především na domácí trh. A bude tomu tak, jestli začne interes domácích stavitelů a zájemců o bydlení o tento tradiční stavební materiál ještě stoupat. Nepodceňujte tedy vlastnosti, kvalitu a hodnotu dřeva – masívní dřevěná nosná konstrukce může být základem i vícepatrového domu! Dřevostavby jsou ta jediná obydlí, na jejichž výstavbu je použita plně obnovitelná tuzemská surovina.
Jak je to s životností dřevostaveb?
Když se rozhlédnete například po horských oblastech, vidíte zachovalé dřevěné domky, sruby a roubenky třeba z předminulého století. Dřevěný dům totiž nemá nižší životnost než stavby z jiného materiálu – ta je naprosto srovnatelná. Aby však byla zaručena dlouhá životnost dřevěných rodinných domů a jejich vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům, je třeba dodržovat při výstavbě přísné stavební normy na pevnost a stabilitu, a po dobu jejich existence jim věnovat patřičnou péči.
Tepelně – izolační vlastnosti dřevostaveb
Jestli myslíte, že vám v dřevěném domě bude zima – tak se opravdu není čeho bát. Snad vás o tom dostatečně ujistí i následující fakt (o němž určitě i sami víte, jen si to člověk hned neuvědomí), cituji: „ Ve Skandinávii a Kanadě tvoří dřevostavby více než 70 % z celkové bytové výstavby“. Co myslíte, je jim tam v domech zima? A srovnejte si, v jakém podnebném pásmu leží tyto země a v jakém se nachází naše republika!
Když se zatopí v dřevěném domě, je tam skoro hned teplo. Proč? Lehké dřevěné stavby hůř akumulují teplo, což však je v tomto případě výhoda – ohřívá se rovnou vnitřní vzduch. Technologie dřevěných staveb je taková, že mají dokonce mnohdy lepší tepelně – izolační vlastnosti než stavby zděné. Vyplývá to z konstrukčního principu – dřevěná konstrukce se při výstavbě vyplňuje kontaktní termoizolací. V dřevostavbě je tedy integrovaná tepelně – izolační složka. U zděných staveb se teplo nejprve akumuluje ve zdech, z nichž se poté teprve ohřívá vzduch. Pokud byste toho chtěli docílit i u dřevostavby – jde to; museli byste do obvodních stěn vložit betonové či zděné části.
… pokračování příště…